Dnes ráno, když jsem stlala postel, objevila jsem něco nečekaného, co mě zpočátku vyděsilo.
Pod manželovým polštářem, na chrániči matrace, ležely malé hnědé drobečky.
Nebyla jich spousta, ale dost na to, aby upoutaly mou pozornost a vzbudily podezření.
Okamžitě mi hlavou proběhly ty nejhorší scénáře: vajíčka hmyzu, paraziti, nebo ještě hůř — štěnice.
Po zádech mi přeběhl mráz, když jsem si představila tyto noční můry. Zjistěte, co to opravdu bylo, v odkazu v prvním komentáři 👇👇👇👇.
Šla jsem tedy za manželem, abych se podívala, jestli nemá na kůži nějaké štípance nebo zarudnutí — naštěstí nic podezřelého.
Podíval se na mě, ještě napůl spící, zmateným pohledem.
Rozhodla jsem se nepanikařit a jednu z těch malých částic si vzala blíž k prozkoumání. K mému překvapení vypadala… jedle.
Když jsem si drobeček přiblížila k nosu, ucítila jsem jemnou sladkou vůni.
A tehdy mi to došlo: nebyly to žádné stopy po hmyzu, ale prostě drobky od čokoládových sušenek! Můj manžel si v noci tajně pochutnával v posteli a nechal za sebou tyto malé pozůstatky.
Když jsem si uvědomila svůj omyl, začala jsem se smát tak hlasitě, že ho to úplně probudilo.
Nevinně se mě zeptal, co mě tak rozesmálo. Vyprávěla jsem mu o svém strachu z „vajíček štěnic“, který jsem si představovala.
Aby se mi omluvil za svou noční svačinku, pustil pračku a teď mi připravuje kávu. Zvláštní ráno — ale plné úsměvů a malých každodenních příhod.
